Moravská zemská knihovna v Brně
Otevírací doba
Po-pá 9:00-22:00
So: 9:00-16:30
GPS: 49°12'31.14 N, 16°35'38.5 E
Popis a zajímavosti:
- sídlo: na křižovatce ulic Kounicovy a Hrnčířské
- vědecká knihovna s právem celostátního povinného výtisku
- 2.největší knihovna v České republice (4 miliony výtisků)
- výzkumná organizace, jejímž hlavním účelem je provádět základní výzkum, aplikovaný výzkum nebo experimentální vývoj a šířit jejich výsledky prostřednictvím výuky, publikování nebo převodu technologií
- zřizovaná Ministerstvem kultury
- uchovává kulturní dědictví a podílí se na digitalizaci a on-line zpřístupnění dokumentů
- krajská knihovna pro jihomoravský kraj
Historie
- 1808 - v rámci Hospodářské společnosti byla vytvářena knihovna zaměřená na zemědělství a přírodní vědy
- 1863 - kustodem knihovny Albín Heinrich, za jeho vedení zpracován první lístkový jmenný katalog
- 1883 - zemský sněm rozhodl na základě návrhu představitele historicko-statistické sekce Hospodářské společnosti o pravidelné roční subvenci za předpokladu zpřístupnění veřejnosti, ta byla zpřístupněna 11.prosince 1863
- 1899 - knihovna samostatnou institucí pod názvem Zemská knihovna moravská
- 1907 - dokončena stavba zemského domu na nynějším Žerotínově náměstí (půjčovna, čítárna, výstavní sál a sklady)
- 1923 - přešla to státní zprávy, aby plnila zároveň funkci univerzitní knihovny pro nově vzniklou Masarykovu univerzitu
- 1928 - požadavek na stavbu nové budovy pro knihovnu, 1931 vybrán projekt architekta Bohuslava Fuchse, nikdy se však neprovedla
- 1935 - nově přijat zákon o povinném zemském výtisku pro knihovnu, 1947 rozšířen na celostátní výtisk
- 1936 - Zemská a univerzitní knihovna se rozšířila i do budovy zemského domu III.(Kounicova ulice)
- 1958 - zřízena Státní vědecká knihovna (Univerzitní knihovna, Státní pedagogická knihovna a Státní technická knihovna), jednotlivé knihovny působili samostatně, ale měli společný servis a správu
- 1976 - stává s koordinačním střediskem vědecko-metodické práce vůči ostatním knihovnám v kraji
- 1991 - spolu s Národní knihovnou ČR, Slovenskou národní knihovnou v Martině a Univerzitní knihvovnou v Bratislavě utvořila CASLIN, vybrala a postupně zaváděla shodný automatizovaný systém pro knihovnické procesy Aleph 300
- 1993 - přijat statut knihovny měnící název na Moravskou zemskou knihovnu a stanovující její funkce
- 1994 - podepsáno prohlášení o potřebě výstavby vědecké knihovny pro město Brno, knihovna s pomocí darů od sponzorů vypsala veřejnou soutěž na výstavbu, kterou vyhrála firma ONEX Paha
- 1998 - slavnostní položení základního kamene novostavby, generálním dodavatelem stavby se stala a. s. Unistav, slíbila dokončit stavbu do ledna 2001
- 2000 - zastavena činnost Pedagogické knihovny a Technické knihovny, fondy přestěhovány do nové budovy, naopak otevřeny Hudební knihovna, Německá a Rakouská knihovna v rekonstruovaných prostorách na Solniční ulici
- 2001 - novostavba slavnostně předána a pro veřejnost otevřena 2.dubna 2001, 17.září přechod na knihovní systém Aleph 500
- 2002 - v opravených prostorách na Solniční ulici otevřena Anglická knihovna
- 2005 - otevřena Americká knihovna díky daru od ambasády USA
- 2009 - se stává výzkumnou organizací
Nová budova
Brno má šest státních vysokých škol a má největší procento studentů v přepočtu na počet obyvatelstva, proto se není čemu divit, že o výstavbu nové budovy se zasadili především rektoři vysokých škol spolu s magistrátem města. Ti vydali roku 1994 společné provolání o její naléhavé potřebě. Soutěž na architektonickou studii vyhlásili ze sponzorských příspěvků v roce 1995, schválení ministerstva kultury dosáhli v roce 1996. Mohli tak zadat vlastní projekci, a generální dodavatel zahájil stavbu v červenci 1998; za dva a půl roku, 1. dubna otevírali nové provozy služeb v budově nové. Budova byla postavena v místě, které ji bylo vyhrazeno už v původních plánech ze 30. let. Nachází se v blízkosti 5 fakult brněnských vysokých škol, nevýhodou je však relativní vzdálenost zastávek veřejné dopravy. Trojkřídlá stavba kolem otevřeného nádvoří se stala jednou z dominant Kounicovy ulice, kterou citlivým způsobem dotváří. Ve třech podzemních a devíti nadzemních podlažích jsou v jednotlivých křídlech umístěny depozitáře, prostory pro zpracování fondů a veřejně přístupné studovny. Uliční průčelí je tvořeno proskleným mostkem mezi jednotlivými křídly a rozměrnou plastikou na stěně podle Komenského Labyrintu. Ve volně přístupném přízemí se kromě půjčovny nacházejí přednáškový sál, kavárna, knihkupectví a kopírovací služby. V dalších podlažích potom 3 základní studovny – humanitních věd, biologických věd a technické a ekonomické literatury a další specializované studovny - firemních a obchodních informací, vázaných novin, rukopisů a starých tisků, elektronických médií, Americká knihovna (Info USA Brno). K dispozici je volný výběr z nových publikací.
Knihovně chybí výstavní prostory, jejichž roli supluje vstupní atrium. Novostavba také definitivně nevyřešila problém mimobrněnských depozitářů, i když byl jejich počet výrazně snížen. Některé publikace jsou proto čtenářům předkládány po až 10 dnech. Knihovna nemá automatizovaný systém dodávání knih z depozitáře; knihy uložené v budově jsou přinášeny do 3 hodin. V budově nebylo také počítáno se samoobslužným půjčováním knih.
Kliknutím na fotku zobrazte větší pohled.
Zdroje:
cs.wikipedia.org/wiki/Moravsk%C3%A1_zemsk%C3%A1_knihovna
www.mzk.cz/CASLIN05/dokumenty/shejbalova.doc
www.mzk.cz