Krajská vědecká knihovna v Liberci

Otevírací hodiny:

Pondělí       8:00 - 19:00
Úterý          8:00 - 19:00
Středa         8:00 - 19:00
Čtvrtek       8:00 - 19:00
Pátek          8:00 - 19:00
Sobota        9:00 - 13:00
Neděle       Zavřeno

GPS: 50°46'18.927"N, 15°3'29.232"E

Popis a zajímavosti:

Historie

Budova

Budova knihovny v Liberci byla po mnoha letech novou stavbou knihovny v České republice. Uplynula již řada let od dokončení budovy Městské knihovny v Praze (1928), a právě knihovny v Liberci nastartovala budování nových knihoven v naší vlasti.
Projekt na výstavbu nové krajské knihovny na místě nacisty vypálené židovské synagogy, která patřila k největším v střední Evropě a na jejíž vznik v 80. letech 19. století přispělo jak město, tak ostatní církve zastoupené v Liberci, vznikl v roce 1995. O rok později se už začalo pracovat na zahájení stavby. 16. 12. 1997 byl položen základního kamene Stavby smíření, která má v sobě zakomponovánu židovskou modlitebnu, jako připomínku toho, co se stalo během „Křišťálové noci“ 9. listopadu 1938. A právě na výročí této smutné události proběhlo slavnostní otevření v roce 2000, ale pro veřejnost byla knihovna otevřena už v březnu následujícího roku.
Celkové náklady se vyšplhali na 517 mil. Kč. O sumu se rozdělil stát s EU. Projekt, jehož hlavním cílem je podpořit komunikaci mezi národy tohoto regionu, získal evropské dotace, které představovali cca 160 milionů korun, a to v konkurenci stovky přeshraničních projektů. Knihovna při přípravě projektu využila toho, že EU podporuje tzv. euroregiony, jejichž typickým příkladem je právě Trojmezí Nisa, kde se po staletí stýkali Češi, Němci a Židé. Liberecká knihovna právě plní funkci kulturního, vědeckého a duchovního centra právě tohoto euroregionu a využívá k tomu i své fondy bohaté na českou, německou a židovskou literaturu.
Autorem projektu nové knihovny byl Radim Kousal, který velmi zdařile začlenil budovu do horního centra města Liberce. Navázal tak na koncepci, kdy veřejné budovy jako radnice, divadlo nebo hospodářská fakulta, tedy významní budovy města, tvoří osu horního centra. Celková koncepce stavby je jednoduchá, kompaktní a dynamická, přičemž knihovna zabírá plochu 125 00 m² a synagoga 245 m².
Flexibilita a variabilita jsou dva hlavní požadavky na prostor, které se objevují, v každém novém projektu knihovny. Hlavním úkolem architekta zde bylo vyřešit propojení bibliotéky, která patří „historii“, a mediatéky, jež reprezentuje vývoj a budoucnost oboru. Řešení tohoto problému musí nabídnout možnost reagovat na vývoj v interiéru knihovny, což se povedlo i zde. V této budově je tedy spojena jak funkce tradiční knihovny, tak funkci elektronicky vybaveného informačního a multimediálního centra.
Hned u vstupu do knihovny se nachází mediální stěna se dvěma vloženými obrazovkami, která poskytuje komunikaci mezi knihovnou, městem a regionem. Na obrazovkách se objevují informace o dění ve městě a regionu, o aktivitách knihoven, kultuře apod. Tato stěna je obrácena do polozavřeného prostoru malého náměstí, odkud se vchází do knihovny i do židovského kulturního centra.
V podzemních podlažích se nachází depozitáře a parkovací místa. Další patra knihovny jsou vzájemně propojena palubami a vymezena válcovým obalem střechy a pláštěm z průsvitných a průhledných skel. Tento plášť chrání proti slunci proměnlivým rastrem slunolamů, které se nastavují dle intenzity slunečního záření.
Jedinečnou záležitostí této stavby je propojení knihovny a synagogy, jejíž tvar odpovídá polovině Davidovi hvězdy. Kamenný plášť budovy se třemi průřezy, které vpouštějí do synagogy světlo, připomíná Zeď nářků. Vnitřní prostor synagogy připomíná atmosféru středověkých pražských synagog, která posiluje soustředění, připomíná historii a kulturní dědictví. Žulové stěny nesou jeden z textů tóry, v hebrejštině psanou Jonášovu modlitbu, která je napsána po obvodu synagogy. Dále je zde stopa obrysu zničené synagogy na dlažbě náměstí.
Vnitřní prostor knihovny nabízí fond krásné a populárně naučné literatury, s literaturou pro děti a mládež, hudební literaturou a audiovizuálními nosiči, vědeckou a studijní knihovnu, regionální knihovnu, poradenské a metodické centrum pro obecní knihovny a další druhy knihoven v kraji. Je tu i prostor pro informační centrum poskytující informace jak prostřednictvím klasických metod, tak i moderních prostředků z databází a počítačových sítí. Návštěvníci budou mít ve studovnách přístup asi ke 230 000 svazkům. Polyfunkční sál slouží ke konání konferencí, výstav, plesů, přes koncerty, autorská čtení atd. Možnost občerstvení nabízí kavárna, kde může uživatel spojit relaxaci s četbou časopisů a novin. Knihovna má také nahrávací studio a další klidové a relaxační zóny včetně odpočinku v zeleni. Uzamykatelné kabinky budou sloužit pro soustředěné studium.

Kliknutím na fotku zobrazte větší pohled.


Krajská knihovna Liberec - budova 1 Krajská knihovna Liberec - budova 2 Krajská knihovna Liberec - budova 3 Krajská knihovna Liberec - interiér 1 Krajská knihovna Liberec - interiér 2

Krajská knihovna Liberec - interiér 3 Krajská knihovna Liberec - interiér 4 Krajská knihovna Liberec - interiér 5

Odkazy:

www.kvkli.cz
www.facebook.com/pages/Krajska-vedecka-knihovna-Liberec/171464645892

Zdroj: www.kvkli.cz
KRATOCHVÍL, Jan. Archiweb.cz [online]. Brno : Archiweb, 2005, poslední změna 10.08.2005 [cit. 2011-01-07]. Státní vědecká knihovna. Dostupné z WWW: <http://archiweb.cz/buildings.php?type=9&action=show&id=330>. ISSN 1801-3902.
CEJPEK, Jiří. Knihovna Liberec a její stavba smíření. Národní knihovna : knihovnická revue [online]. 2001, Roč. 12, č. 1, [cit. 2011-01-07]. Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/nkkr0101/0101047.html>. ISSN 1214-0678.