Národní technická knihovna

Otevírací hodiny:

Pondělí       8:00 - 20:00
Úterý          8:00 - 20:00
Středa         8:00 - 20:00
Čtvrtek       8:00 - 20:00
Pátek          8:00 - 20:00
Sobota        10:00 - 17:00
Neděle       —

GPS: 50°6'14.148"N, 14°23'26.087"E

Popis a zajímavosti:

Historie

1718 – historie fondu začíná u prvního stavovského profesora inženýrství Christiana Willenberga
1767 – do funkce profesora nastupuje Franz Leonhard Herget, který přestěhoval výuku a sbírku knih ze svého bytu do Klementina v roce 1777. Také se mu podařilo v r. 1788 získat od zemských stavů dotaci 250 zlatých na nákup knih a učebních pomůcek
1786 – prof. Herget získal budovu tzv. svatováclavský seminář po jezuitském řádu, kam se škola s knihovnou přestěhovala, a kde vydržela až do r. 1935
1806 – stavovská inženýrská škola se změnila na stavovský polytechnický ústav, který byl v roce 1869 rozdělen na český a německý, ale knihovna zůstala pro obě školy jedna. V té době nesla název Knihovna vysokých škol technických
1935 – se knihovna nyní už spadající pod ČVUT přestěhovala do adaptovaných prostor ve východním křídle Klementina, kde byla vybudována např. potrubní pošta nebo horizontálně-vertikální dopravník na 1-3 publikace a v té době patřila k nejlépe řešeným knihovnám ve střední Evropě
1960 - přejmenována na Státní technickou knihovnu

Cesta k nové budově

Nedostatek prostoru byl řešen už od 70. let, kdy byly zrekonstruovány prostory na depozitní sklad v Praze 4 – Písnici a kdy se začaly stavět tři haly depozitáře ve Lhotě u Dolních Břežan. Nemuselo k tomu však dojít, jelikož už v té době proběhlo několik pokusů výstavby nové knihovny. Projektů bylo několik jako např. společná budova Ústřední patentové knihovny a STK, projekt knihovny na Maninách v Praze 7, stavba na pankráckém předmostí u Nuselského mostu (zde se uskutečnila i architektonická soutěž), ale přednost dostalo dnešní Kongresové centrum nebo plán na výstavbu na Ronahnském ostrově v Karlíně, kde vše dospělo až k územnímu rozhodnutí. Další odklady způsobily v roce 1991 převod knihovny z Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj na Ministerstvo školství a rozdělení federace.
Návrh postavit knihovnu v Dejvicích se objevil v roce 1992. Ale až o tři roky později se vybrali dvě možná umístění: buď přímo na Vítězném náměstí, anebo na pozemku proti rektorátu VŠCHT v Technické ulici. Vyhrála varianta umístění knihovny v hloubi vysokoškolského areálu. V roce 1998 byl pozemek převeden do vlastnictví STK.
Za další dva roky, v červenci 2000, byl projekt výstavby Národní technické knihovny schválen vládou ČR a v lednu následujícího roku zvítězil v architektonické soutěži projekt studia Projektil architekti (Roman Brychta, Adam Halíř, Petr Lešek a Ondřej Hofmeister), které získalo dvakrát cenu Grand Prix Obce architektů za stavbu Střediska ekologické výchovy Sluňákov v Horce nad Moravou u Olomouce (2007) a za stavbu Studijní a vědecké knihovny v Hradci králové. Únor 2004 přinesl schválení nového harmonogramu výstavby, který se začal naplňovat v červnu 2006, kdy byla stavba NTK povolena. V říjnu téhož roku byla zahájena výstavba, aby v prosinci 2007 byla dokončena hrubá stavba. K předání stavby došlo v prosinci 2008 a slavnostní zahájení provozu NTK proběhlo v magický datum 9. 9. 2009.

Popis budovy

V původním plánu bylo, že budova Národní technické knihovny pojme knižní fondy tří institucí: Státní technické knihovny (přes 1,2 milionu svazků), knihovnu ČVUT (přes půl milionu svazků) a Ústřední knihovny Vysoké školy chemicko-technologické (nejrozsáhlejší chemická knihovna v ČR a jedna z největších svého druhu ve střední Evropě). Nakonec přibila ještě dejvická pobočka Městské knihovny, která bude zabírat prostor ve dvou podlažích.
NTK bude schopna pojmout více než 1,7 milionu svazků, která nabízí více jak 21 000 m2 čisté užitkové plochy. Půdorys knihovny je zaoblený čtverec o vnějších rozměrech přibližně 70x70 m. Na stavbu byly použity jako hlavní materiály sklo a beton a nezapomnělo se ani na energetickou úspornost, což dokládá např. fasáda, která je dvojitá s žaluziovým stíněním. Náklady na vybudování objektu Národní technické knihovny přesáhly dvě miliardy korun.
Budova má pět nadzemních podlaží s vloženým mezipatrem. Opět se zde setkáváme s knihovnou jako s místem setkávání, jelikož parter plní funkci veřejného místa, kde se nachází kavárna, přednáškový sál, výstavní síň, copy shop, výdejna identifikačních karet pro ČVUT i VŠCHT, knihkupectví nebo pobočka Městské knihovny. Zde najdete i noční studovnu s nepřetržitým provozem. Uprostřed vstupní haly je vstup do knihovny, který rovněž slouží jako výpůjční pult tak jako místo vracení knih. Zde je také přístupný samoobslužný automat na vracení knih. Z tohoto jediného vstupního místa se dostanete do mezipatra vstupní haly, kde je umístěna hala služeb s klasickými pulty i samoobslužným automatem na půjčování knih. Střední tři patra jsou věnována především oddělením volného výběru, studovnám, týmovým pracovnám a učebnám, ze kterých si uživatelé mohou vybrat dle velikosti. Poslední patro nad prosklenou střechou dvorany poskytne možnost pobytu na volném vzduchu v prostoru několika atrií a také individuální studovny, které se dají pronajmout na celý semestr. Na tomto patře jsou soustředěny individuální studovny. V část budovy obrácené k Flemingovu náměstí se nachází kanceláře zaměstnanců, kteří mají vlastní přístup. Ve třech podzemních podlažích jsou sklady knih a parkoviště s více než třemi sty parkovacích stání.
Nová knihovna nabízí celkem 1 200 čtenářských míst ve studovnách a učebnách, z toho více než 600 vybavených počítačem. V samotném objektu mají k dispozici 1 100 000 svazků, z toho přes 500 000 knihovních svazků a 2 000 titulů časopisů ve volném výběru.
Na této budově je vidět, že architekti budovy velmi úzce spolupracovali s designéry, výtvarníky nebo grafiky. Spojení architektury a designu je pro novostavbu NTK charakteristické. O sedací nábytek a pulty se postarali designéři studia Hippos design Radim Babák a Ondřej Tobola, vizuální styl a informační systém knihovny vytvořilo Grafické studio Laboratoř – Petr Babák.
Velice originální kresby v hlavním sálu NTK vznikly díky spolupráci Projektilu se skupinou PAS (Produkce aktivit současnosti), jejíž členové Vít Havránek, Tomáš Vaněk a Jiří Skála navrhli porotě tři zahraniční umělce, kterou nejvíc zaujal Dan Perjovschi. Rumunský umělec pojal ochozy hlavní haly jako velký skicák se stovkami kreseb, které jsou, jak sám uvedl, „výpovědí a komentářem aktuálních společenských a politických otázek dotýkajících se každého z nás.“ S šedým povrchem pohledového betonu kontrastují výrazné barvy podlah v hale i v jednotlivých patrech.
Moderní stavba Národní technické knihovny získala v roce 2009 Cenu Klubu za starou Prahu za novostavbu v historickém prostředí a nominaci na Stavbu roku 2009.

Kliknutím na fotku zobrazte větší pohled.


Národní technická knihovna - interiér 1 Národní technická knihovna - interiér 2 Národní technická knihovna - interiér 3></a>
<a href=Národní technická knihovna - budova 1

Národní technická knihovna - budova 2 Národní technická knihovna - budova 3 Národní technická knihovna - budova 4 Národní technická knihovna - interiér 4

Odkazy:

www.techlib.cz
www.facebook.com/pages/Praha-Czech-Republic/NTK-Narodni-technicka-knihovna/145210280113

Zdroj: www.techlib.cz
TICHÝ, Zdeněk A. Jak se rodí Národní technická knihovna. Knihovna [online]. 2006, roč. 17, č. 1, s. 5-18 [cit. 2011-01-08]. Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna61/tichy1.htm>. ISSN 1801-3252.
KARÁSKOVÁ, Iva. Svet-bydleni.cz : magazín o moderním bydlení [online]. Brno : XBizon, 2010, poslední změna 26.02.2010 [cit. 2011-01-08]. Národní technická knihovna : architektura, design a genius loci. Dostupné z WWW: <http://www.svet-bydleni.cz/nejnovejsi-clanky/narodni-technicka-knihovna-architektura-design-a-genius-loci.aspx>.